Teplice - Iniciativa Martina Konvičky rozdávala v neděli v Teplicích nejen muslinským ženám růže. Přinášíme akci z pohledu Marie Čapkové, členky Výkonného výboru Iniciativy Martina Konvičky.
"V neděli 28. srpna jsem se vydala do Teplic rozdávat s Martinem Konvičkou nejen muslimských ženám růže do Šanovského parku. Na místě se náš sešlo cca 15 kamarádů a kolegů z IMK a APČ. Proč jsme tam jeli místo toho, abychom strávili odpoledne např. u vody s rodinami? Cílem bylo tak jako u jiných našich akcí upozornit na plíživou islamizaci Evropy a také na podřízené postavení muslimských žen.
A proč Teplice? Protože v Teplicích je dobře vidět, co vše se muslimům toleruje a jak by to mohlo brzo vypadat všude. V Teplicích jsem byla možná poprvé a byla jsem opravdu překvapená: Nápisy v češtině a arabštině, ženy ve všech možných arabských oděvech od malých slečen oblečených v evropském „civilu" až po ženy celé zahalené v černých nikábech jen s
průhledem na oči.
Spolu s naším příjezdem se k parku sjížděli i příslušníci policie. Po domluvě s nimi jsme vyrazili ve skupinkách do parku. Za každou naší skupinkou vždy vyrazila skupinka policistů (v jednu chvíli jsem napočítala 25 policistů). My jsme udělali pár kroků,
policie za námi také, my jsme se zastavili, policie také. Trochu mi to připomínalo staré němé filmy např. s Charlie Chaplinem. Vždy jsme se zastavili u přítomných žen a nabídli růži spolu s letákem s vysvětlením akce.
Mé skupince růži odmítly dvě české ženy, z nichž ale jedna byla policistka ve službě. Z muslimských žen si růži většina vzala a nakonec si pro ně chodily i některé děti opakovaně a dokonce i pro letáčky. Ale našly se i případy, kdy jsme byli odmítnuti: Viděli jsme typické podřízení ženy, kdy na lavičce seděla patrně mladá maminka s asi 10 – 12 letým chlapcem a ještě jedním malým dítětem. Kolegové nabídli růži, paní se usmála a sahala po ní. Ten chlapec jí však něco řekl a paní ihned změnila chování a růži odmítla.
V islámu když nemůže rozhodovat dospělý muž, zastoupí ho i chlapec. Žena je z jejich pohledu nesvéprávná. V druhém případě na dece odpočívaly muslimky v černých nikábech. Růže nechtěly, tak jsem jim jen jednu položila na deku. Ale tu hned roztrhaly a hodily za námi. Na druhém konci parku seděly jiné muslimky v nikábech a ty nám mile za růže poděkovaly a i když jsme to samozřejmě přes nikáby neviděli, cítili jsme, že je jim to milé.
České ženy byly ve většině případů překvapené, ale mile. Zajímaly se, proč tam jsme, a troufám si tvrdit, že nám fandily. Po ukončení akce zbyly růže od Martina Konvičky i pro nás.
Co mě na všech těchto akcích stále překvapuje? Přestože neděláme nic zakázaného a jen varujeme před „mírumilovným" islámem, stále vidíme všude kolem policisty ve střehu. Od kamarádů slýchám často otázku: Nebojíš se? A já stále odpovídám: Proč bych se měla bát, vždyť nás všichni kolem od politiků přes novináře, neziskovky ujišťují, že u nás nejsou žádní nebezpeční muslimové a nemáme se čeho bát.
Co budete dělat, až jich tady bude tolik jako jinde v Evropě? Pak už bude pozdě a budeme se bát všichni."
Marie Čapková, členka Výkonného výboru Iniciativy Martina Konvičky
Co si o akci, případně problematice muslimů v Teplicích myslíte vy? Napište nám to do komentářů.
