Ústecký kraj - Krajská zdravotní, a.s., zásadně nesouhlasí s návrhem Úhradové vyhlášky ministra Vlastimila Válka pro rok 2026. Podle prvotních propočtů by návrh pro tuto společnost, pod níž patří většina nemocnic v kraji, znamenal pokles příjmů o desítky miliónů korun. Společnost varuje před ekonomickou destabilizací akutní lůžkové péče v regionu v důsledku řady nesystémových a diskriminačních algoritmů obsažených v návrhu.
Návrh vyhlášky by pro Krajskou zdravotní znamenal podle prvotních propočtů pokles příjmů o téměř 160 miliónů Kč, a to primárně kvůli nastavení parametrů a algoritmů pro výpočet individuálních základních sazeb v hospitalizačním segmentu. Společnost poukazuje na to, že návrh zavádí nerovné podmínky pro poskytovatele akutní lůžkové péče.
„Za zcela diskriminační a nesystémové považujeme zohledňování příslušnosti k referenčním zařízením při výpočtu základních sazeb. Tyto nemocnice jsou oproti ostatním poskytovatelům zvýhodňovány, což deformuje úhrady a vytváří neoprávněné rozdíly," uvádí MUDr. Tomáš Hrubý, generální ředitel Krajské zdravotní, a dodává: „Ekonomická stabilita poskytovatelů akutní lůžkové péče je ohrožena v návaznosti na neustálý tlak na nárůst osobních nákladů a restriktivní úhradové vyhlášky jak pro rok 2025, tak pro navrhovaný rok 2026.“
Znepokojení vyvolává zejména zavádění prvků cenové soutěže do úhrad, kde má být nově 25 % vybraných ortopedických výkonů (např. endoprotéz, totálních endoprotéz) hrazeno formou limitované úhrady. Krajská zdravotní kritizuje fakt, že hodnota potřebného parametru pro tuto úhradu bude známa až po skončení období, což činí plánování nepřijatelným a klade důraz pouze na cenu, nikoli na kvalitu či zkušenost.
Za stejně závažné považuje použití indexů cenové slevy na úhradu centrálně nakupovaných léčivých přípravků (CLP). Tyto nejasné slevy fakticky připraví zdravotnická zařízení o 2 miliardy Kč v celém systému a představují nebezpečný precedens, který se v budoucnu může rozšířit i na úhradu dražších zdravotnických prostředků. Dále došlo k omezení úhrad u Centrové léčivé péče (LP) – z legislativy zcela vypadlo ustanovení o možné dohodě mezi zdravotní pojišťovnou a zařízením o navýšení prostředků při překročení. Nově povolený maximální 7,5% nárůst produkce tak minimalizuje možnost zohlednění objektivních důvodů pro nárůst potřebné léčby.
Návrh nespravedlivě řeší také úhrady urgentních příjmů. Navrhované snížení úhrady za převzetí pacienta od zdravotnické záchranné služby nezohledňuje narůstající náročnost urgentních příjmů, navíc je neakceptovatelné nerovnoměrné navýšení paušální složky pro vybraného poskytovatele (ze 105 na 300 miliónů Kč), zatímco u ostatních zařízení, včetně těch v rámci Krajské zdravotní, dochází k ponížení nebo ponechání stávajících, nedostatečných hodnot.
Zavádění jednodenní péče je sice relevantní systémové opatření, ale v navržené podobě vede k "vyvádění lukrativních činností" od poskytovatelů akutní lůžkové péče, což dále snižuje jejich ekonomickou stabilitu.
Vedení Krajské zdravotní i její zřizovatel, kterým je Ústecký kraj, se plně ztotožňují s kritikou Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která Ministerstvu zdravotnictví zaslala přes 90 připomínek. AČMN, zastupující bezmála 60 nemocnic, důrazně odmítá tvrzení resortu, že jsou nemocnice "bezprecedentně ziskové", a upozorňuje, že třetina z nich je za letošní půlrok ve ztrátě.
„Vládou proklamovaná solidarita a spravedlivé rozdělování zdrojů se v tomto návrhu Úhradové vyhlášky vůbec nepromítá. Naopak zavádí další prvky , které jdou na úkor stability a kvalitní péče. Tato situace ohrožuje stabilitu zdravotní péče v krajských nemocnicích a má negativní dopad nejen na pacienty, ale i na zaměstnance. Proto návrh ministra Válka jednoznačně odmítáme," dodává Mgr. Richard Brabec, hejtman Ústeckého kraje.
