Most – Lidé nejen z Mostecka netrpělivě čekají, až se budou moci vydat do prostor budoucího jezera, které přírodní cestou vzniká v lomu ČSA. Těžaři chystají na 12. července Den otevřených dveří. Už v pondělí se spustí rezervační systém na webu společnosti.
Od července se vnější část lomu ČSA zpřístupní veřejnosti. Po cestách, které nyní užívají jen těžaři, se lidé konečně dostanou na bezpečná místa, třeba k vyhlídkovému altánu, odkud dohlédnou na dno jámy, či ke slunečním hodinám i dvěma rekultivovaným jezírkům. Při dni otevřených dveří však ti, kteří si zarezervují místo, budou moci nahlédnout téměř až tam, kam se ještě předloni v rámci Uhelného safari zajíždělo. „Uhelné safari se 15 let těšilo obrovskému zájmu. S útlumem těžby však skončilo. Protože stále vnímáme poptávku po možnosti nahlédnout do těžebního prostoru, vytvořili jsme virtuální Biosafari. Díky tomu se i z pohodlí domova budou moci všichni podívat tam, kam se dříve jezdilo s Uhelným safari,“ vysvětlila mluvčí společnosti Sev.en Eva Maříková s tím, že Biosafari bude uvedeno do provozu právě 12. července. QR kódy s odkazy na jednotlivá zastavení v rámci Biosafari budou přímo v terénu, kam se veřejnost od července letošního roku dostane. Celý prostor se pak zpřístupní po roce 2027.
Těžba zcela neustala
V části lomu ČSA je ještě rušno. Někde stroje sanují profil lomu, upravuje se dno stejným způsobem, jako tomu bylo u jezera Most. Dělají to odborné firmy, které si Sev.en najímá. V jedné části však probíhá poslední sanační těžba uhlí, při níž těžaři odtěží zbývající odhalenou vrstvu uhlí. „Aktuálně se těží v jedné ranní dvanáctihodinové směně, příští rok počítáme, že se pojede ranní i noční. V roce 2027 prostor zcela opustíme a předáme jej Agentuře pro ochranu prostředí. Svahy a dno budou samozřejmě upravené do bezpečného profilu, který požaduje báňský úřad, utěsněné,“ vysvětlil závodní lomu Pavel Kounovský.
Vodní plocha Marcela. Foto: Jitka Pavlíková
V několika částech lomu už jsou vidět vodní plochy – jednak v nejhlubším místě lomu, kam už voda nastoupala do výšky 70 m nad mořem, jednak na skrývkových řezech, kde jsou tzv. čerpací stanice. Mají různou barvu. Záleží totiž na tom, zda dešťová voda a potůčky do ní stékají už po zarostlém, nebo ještě obnaženém břehu a zda se voda čerpá, tudíž se víří bahno. Rekultivovat se začalo už před mnoha lety, ne až s útlumem těžby. Při sanacích přesunuli zaměstnanci zeminu o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát. Jak bude hladina vody stoupat, postupně se jednotlivá jezírka spojí v jedno velké. Dvě rekultivované vodní plochy Marcela a Hedvika, které mají čistou vodu plnou života, jsou vidět i při jízdě po koridoru I/13.
Voda bez toxinů z přirozených zdrojů
Lom Československé armády se bude napouštět, na rozdíl od jezera Most, přirozeně přírodní cestou. Nikoliv z přivaděče z Ohře, jak se původně plánovalo. Toto rozhodnutí přijala vláda. „Málokdo si uvědomuje, jak pozitivní je toto rozhodnutí z ekologického, ale i ekonomického hlediska. Ta voda bude taková, jaké je podloží pod Krušnými horami, doplněná o dešťovou vodu,“ zaznívá z úst Pavla Kounovského. Neprobíhá tu intenzivní zemědělství s umělými hnojivy, které když přitékají do jezer, podporují růst řas. Okolní obce nebudou muset v budoucnu vynakládat obrovské finanční části na dopouštění vody jako je tomu v případě jezera Most.
Vzorky pravidelně každý čtvrtrok analyzují univerzity i specializované firmy, které potvrzují, že voda je netoxická, biologicky bohatá a čím dál čistší, bez zásahů lidské činnosti, tedy bez stop léčiv, pesticidů. „Na hladině se už nyní objevují živočichové jako plůdek perlína, zelení skokani nebo vzácný vířník, který byl dosud nalezen jen na několika místech s podobnou geologií. Zlepšující se složení potvrzují i rozbory pH, průhlednosti a přítomnosti planktonu,“ potvrdila mluvčí Eva Maříková. Nadšeni jsou také ornitologové, protože v prostor nádrží Hedvika a Marcela hnízdí obrovské množství ptáků.
Po třech letech od ukončení aktivního čerpání zde dosahuje hloubka už 20 metrů (hladina je aktuálně 70 m. n. m.) Do pěti let má hladina stoupnout o dalších 30 metrů. Celý proces zatopení zbytkové jámy potrvá až sto let, ale už nyní je voda natolik čistá, že by v ní šlo bez obav plavat. V hloubkách už vznikají tzv. samočisticí vrstvy. Čím hlouběji, tím čistší voda. „Podle výpočtů ovšem už za pět let bude mít vodní plocha rozlohu jezera Matylda,“ upozorňuje hydrolog Petr Urban.
