Ukrajinští uprchlíci nadále přispívají do rozpočtu víc, než stát vydává na jejich celkovou pomoc

ČR - Nová data potvrzují předchozí trendy. V rámci pomoci válkou zasažené Ukrajině pokračuje růst příjmů a pokles výdajů státního rozpočtu. Modelované příjmy jsou za první kvartál letošního roku téměř dvakrát vyšší než výdaje za toto poslední ukončené období. „V plusu“ tak státní rozpočet byl asi o 3,1 miliardy korun. Stojí za tím zejména rostoucí počet legálně pracujících osob s dočasnou ochranou, což má vliv i na související odvody a další spotřebu. Za duben letošního roku evidujeme přes 158 tisíc legálních pracovně-právních vztahů mezi uprchlíky.

„Drtivá většina Ukrajinců u nás pracuje a platí úplně stejné odvody a daně jako každý jiný. Přitom nemají nárok třeba na rodičák a spoustu dalších podpor od státu, na které čeští občané za stejné odvody dosáhnou. Tyto odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům, do kterých samozřejmě počítáme sociální pomoc, ale také výdaje na zdravotní péči a další položky,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výdaje státu na podporu ukrajinských uprchlíků v celkové bilanci představují sociální dávky (zejména humanitární dávka), ale také výdaje na zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Naopak v příjmech do státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistné zahrnuto také DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob.

Bilance příjmů a výdajů

„Přínos Ukrajinců pro naši ekonomiku je přitom ještě mnohem větší než pouhé odvody. V řadě oborů jako je stavebnictví, zemědělství, gastronomie, zdravotnictví a další už se bez jejich práce těžko obejdeme. Pomáhají tím růstu naší ekonomiky a HDP, což by bez jejich práce nebylo možné, protože by u nás neměl, kdo tyto pracovní pozice obsadit. Některé pro nedostatek lidí, jiné proto, že o ně není takový zájem. Navíc u nás Ukrajinci vydělané peníze ve velké míře utrácejí, a to znamená další příjmy do rozpočtu státu, které pak využíváme ve prospěch nás všech,“ dodal ministr Jurečka.

Dlouhodobě stoupá počet uprchlíků zapojených na trh práce. Za duben letošního roku evidujeme 158 800 pracovně-právních vztahů mezi držiteli dočasné ochrany. Pro srovnání – před rokem to bylo 114 tisíc a před dvěma lety 89 tisíc. Struktura uplatnění v profesích se prakticky nemění a stále nejvíc osob s dočasnou ochranou pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích, jako např. pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.

Počet pracujících osob s dočasnou ochranou

Zranitelným osobám, které pracovat nemohou (typicky dětem, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením), stát poskytuje humanitární dávku. Ta představuje jedinou formu přímé finanční pomoci, na kterou v ČR mají osoby s dočasnou ochranou nárok. Pouze v krajních případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc. Z dat MPSV vyplývá, že 7 z 10 uprchlíků pobírajících humanitární dávku, patří do některé ze zranitelných skupin. Více než polovinu pak tvoří děti.

Struktura zranitelných příjemců humanitární dávky

Humanitární dávku v dubnu čerpalo pouze asi 86 tisíc osob. Toto číslo se postupně snižuje. V dubnu 2022 bylo takto podpořeno přes 234 tisíc lidí, o rok později se toto číslo snížilo na asi 149 tisíc a ve stejném období roku 2024 dávku pobíralo asi 94 tisíc lidí.

„Pomoc lidem, kteří uprchli před válkou, je správná i kdybychom na tom nebohatli. Ostatně mnoho našich předků v minulém století zažilo, jaké je to prchat před nacisty nebo komunisty. Když to potřebovali, dostalo se jim pomoci. Teď pomáháme my. Lidem, kteří jsou nám kulturně blízcí a jejichž příbuzní brání před Ruskem sebe, své blízké i zbytek Evropy. Pomáhat jim, je tak nejen správné a pro nás ekonomicky přínosné, ale je to i náš národní bezpečnostní zájem,“ uzavřel ministr Jurečka.