Teplice - Skončily vánoční svátky, oslavili jsme starý i nový rok a čeká nás režim všedních dní. Kontejnery jsou přeplněné zbytky, přetékají obaly z dárků, vysloužilými věcmi, které nahradily věci nové a venku přituhuje. Málokdo si dokáže představit, že by v téhle době doznívajících svátků, oslav a mrznoucích nocí trávil život venku na ulici. Přitom večer, co večer uléhá k spánku bez tepla, zázemí a základních potřeb tisíce lidí. V České republice je podle posledních údajů něco kolem 25 tisíc lidí bez domova. Dárky? Plná lednice? Teplá sprcha nebo postel? Pro většinu z nás samozřejmost. Pro bezdomovce pouhý sen.
Ve čtvrtek 2. ledna dostali lidé bez domova v Teplicích novoroční dárek. Poprvé se pro ně otevřely dveře Nízkoprahového denního centra Květina, které provozuje stejnojmenná nezisková organizace. Tepličtí bezdomovci tak získali prostor, kde mohou posedět v teple a suchu, napít se teplého čaje, osprchovat se, vzít si čisté oblečení, sníst talíř teplé polévky. Několik z těch všedních obyčejností, které nám přijdou samozřejmé. Pro lidi na ulici se ale taková maličkost rovná téměř zázraku.
Zmírnit utrpení a motivovat ke změně
„Odborná veřejnost vnímala absenci podobného zařízení delší dobu,“ říká k nové službě ředitelka organizace Květina Barbora Bočková. „Proto bylo vytvoření centra zahrnuto v Komunitním plánu města Teplice.“ Zařízení podle Bočkové slouží lidem, kteří žijí na ulici, ale i těm, kteří jsou ztrátou bydlení významně ohrožení. Nabízí jim základní materiální a potravinovou pomoc, možnost provádět pravidelnou hygienu a současně podporuje motivaci těchto lidí ke změně způsobu jejich života. Má také za cíl zmírňovat zdravotní a společenské dopady, které život venku na ulici přináší. Centrum mohou lidé bez domova využít každý všední den od 8 do 15 hodin a o víkendu a svátcích od 10 do 14 hodin.
Sprcha a čisté oblečení
Nízkoprahové zařízení v Denisově ulici jsem navštívila v sobotu 4. ledna. Kolem stolu seděli čtyři lidé. Tři muži a jedna žena. Očividně si užívali pocitu sucha a tepla. Další z mužů si v kuchyňce vařil svůj čaj a žena středního věku právě vycházela ze sprchy. „To se nedá popsat,“ prohlásila nadšeně směrem ke mně a ovázala si mokré vlasy ručníkem. „Neumíte si představit, jak dlouho jsem neměla teplou sprchu. Je moc dobře, že to tu udělali.“ Muž, který dovařil čaj, se otočil k pracovnici centra. „Mohl bych poprosit o čisté oblečení?“ „Určitě,“ přikývla a podala mu velký igelitový pytel. Na špinavé prádlo, došlo mi. U zdi v kuchyňce stála stěna z velkých dřevěných boxů. Na každém nápis, jaký druh oblečení se uvnitř skrývá. Dámské svetry a saka, Pánské mikiny, Dámské kalhoty, Pánské bundy……. „Hned se na to spolu podíváme,“ dodala pracovnice s úsměvem a letmým pohledem odhadla, co všechno bude muž potřebovat.
Podpora města, organizací i lidí
Otevření centra Květina podpořilo Statutární město Teplice dotací ve výši 160 tisíc korun. Významným stupínkem k realizaci záměru byla i podpora společnosti ČEZ prostřednictvím charitativní akce Oranžové kolo. Díky ní se v rámci zahájení lázeňské sezóny podařilo pro centrum vybrat více než 52 tisíc. „Finance jsme získávali také od Nadace Divoké husy, která zdvojnásobila výtěžek naší úspěšné listopadové benefiční akce. Aktivity naší služby podporují i dárci z řad občanů, kteří nám poskytují teplé oblečení, hygienické prostředky, drogerii a také nám nabídli pomoc při úpravách pronajatých prostor,“ doplňuje Bočková.
Cesta byla složitá
Cesta k otevření centra, o jehož provoz se ve všední sny starají tři a o víkendech dva pracovníci, nebyla i přes veškerou pomoc jednoduchá. „Museli jsme nejprve zažádat o registraci nové sociální služby a vyjednat její zařazení do Základní sítě sociálních služeb v Ústeckém kraji, což je složitý proces,“ vzpomíná Bočková. (Bez registrace by neměla služba nárok na dotace – pozn. redakce.) „To se nám nakonec podařilo. Ovšem obtížné bylo najít a získat vhodné prostory. Trvalo to téměř půl roku.“ V rámci příprav otevření centra se ozvaly hlasy lidí, kteří si nepřáli, aby zařízení vzniklo v jejich lokalitě. Z tepla obývacího pokoje se snadno rozhoduje o těch, co spí na ulici. A tvrzení, že si za svůj osud mohou bezdomovci sami, už se stalo téměř zaklínadlem pro absenci soucitu. Přitom život dokáže semlít kohokoliv z vteřiny na vteřinu. Svědčí o tom i statistiky, podle kterých mezi bezdomovci přibývá stále více vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří měli dobrou práci, rodinu a o všechno přišli ze dne na den. Kdo z nás si může být jistý tím, co přijde zítra?
Maják pro lidi na ulici
Přes veškeré trable se Květině nakonec podařilo potřebné prostory získat a začala další náročná fáze. „Centrum bylo potřeba připravit, vybudovat tu hygienické zázemí, sprchu, toalety a vybavit všechno tak, aby to vyhovovalo potřebám pracovníků i klientů,“ pokračuje ve výčtu Bočková. „Museli jsme také hradit náklady spojené s pronájmem prostor. S tím souvisela potřeba získání finančních prostředků ještě před zahájením provozu centra, než bude možné čerpat z dotací.“ Organizace s podporou nakonec vše zvládla. Nízkoprahové zařízení v Denisově ulici, jediné teplické zázemí pro lidi bez domova, začalo sloužit potřebným. Za tři dny od otevření využily jeho služby tři desítky lidí bez domova. Lidé, kteří si po dlouhé době dopřáli teplo, sucho a pocit, který jim tam venku na ulici připadá jako nesplnitelný sen.
