Litvínov – Je to jen pár dnů, kdy se biatlonistka Kristýna Otcovská vrátila do Litvínova. Má za sebou zkoušky na lékařské fakultě, zajímavou sezónu a před sebou tréninky na tu další. Ke všemu olympijskou. Kristýna, členka malého litvínovského biatlonového klubu, sice není zařazena mezi čtveřici A týmu ženské reprezentace, jenže kdo ví, co bude za pár měsíců. A tak chce udělat vše pro to, aby byla zase o něco lepší.
Kristýno, jak vypadá vaše studium teď v létě?
Čtvrtý ročník medicíny mám hotový, ale letos studium přeruším. V létě bych měla mít praxi, ale ta koliduje s tréninkem. A protože přichází olympijská sezóna, chci biatlonu dát všechno.
Takže cíl je jasný – olympiáda?
Je to můj sen už dlouho. Když ne teď, tak kdy? Chci zjistit, kam se výkonnostně dostanu, když se tomu konečně budu moci věnovat naplno.
Vychází vám škola vstříc?
Zatím ano. Fakulta je vstřícná, i když přesné podmínky přerušení ještě musím dořešit. Věřím ale, že to půjde.
Jaký je váš současný status v reprezentaci?
Oficiálně patřím do B-týmu, ale trénuju s Ačkem. To je trochu výjimečná situace – ostatní z B-týmu jsou většinou juniorky a trénují odděleně. Pro mě je to šance růst.
Týden v Livignu a dva týdny v Lenzerheide. Reprezentační tým A doplněný o Kristýnu Otcovskou (druhá dívka zprava) strávil červen na soustředění. Foto: Marek Ambrož/Český biatlon
Jak se cítíte mezi elitními závodnicemi?
Je to skvělá zkušenost. Možná tam zatím ještě výkonnostně úplně nepatřím, ale vidím, jak holky makají, učím se od nich. Motivuje mě to.
V čem jsou zatím lepší?
Jsou rychlejší a přesnější. Ale třeba v Estonsku jsem zajela čistě, vyhrála závod IBU Cupu – to mi ukázalo, že na to mám. Jen je potřeba, aby to nebyla výjimka, ale standard.
Estonsko? Nečekaný vrchol sezóny
Jaké to bylo, když jste tam vyhrála?
Neuvěřitelné. Přijela jsem po nemoci, nečekala jsem vůbec nic po závodech mistrovství světa, kde jsem měla střevní potíže, byla jsem slabá a musela jsem ze závodu odstoupit... A pak z toho bylo na IBU Cupu najednou třetí místo a následně i vítězství.
Po nevydařeném mistrovství si Kristýna Otcovská spravila náladu na závodech IBU Cupu v Otepää. Nejprve vybojovala ve sprintu bronz....Foto: Osula/IBU
...následně ovládla závod s hromadným startem. Foto: Kateřina Elicerová/IBU
Věděla jste hned, že jste na bedně?
Ne! Myslela jsem si, že jsem sedmá, šla jsem se vyklusat, a pak na mě najednou čekali u ceremoniálu. Sprintovala jsem zpátky v šoku. To bylo opravdu nečekané.
Jak vnímáte rozdíly mezi IBU Cupem a svěťákem?
Atmosféra. V IBU moc fanoušků není – třeba v Estonsku skoro nikdo. Ale Svěťák v Novém Městě nebo v Oberhofu, to je jiný svět.
Pomáhá vám ta atmosféra?
Snažím se ji nevnímat. Jsem v „tunelu“ – soustředím se jen na závod. Ale v posledním kole, když už fakt nemůžete, vás lidi nakopnou. To je ten správný moment, kdy to pomáhá.
Stíhá vás sledovat i rodina?
Táta byl třeba v Oberhofu na štafetě. Je to fajn, když někdo blízký fandí přímo na místě.
Komentáře nečtu. Ale i tak umí zabolet
Sledujete, co se o vás píše?
Ne. Nechci. Když mi někdo jen řekne, že tam bylo něco nepříjemného, rozhodí mě to. Jasně, většina komentářů je pozitivních, ale kvůli těm pár hnusným to prostě nečtu.
Například otázky, proč vás nedávají do štafety místo Charvátové?
To chápu. Ale rozdíl je v běžecké výkonnosti. Já ztrácela – i když zastřílím čistě, ten běh zatím nestačil. Lucka Chorvátová třeba někdy minula, ale doběhne to. Takže trenéři kalkulují podle času, ne podle jmen.
Kristýna Otcovská už loni začala trénovat s reprezentačním áčkem, tým jí to umožnil i letos v olympijské sezóně. Co ji přivedlo k tomuto sportu? Olympiáda v Soči v roce 2014 a skvělá tehdejší reprezentace v čele s Gabrielou Soukalovou! Kristýna si tehdy řekla, že by to chtěla zkusit a její otec tak založil v Litvínově biatlonový klub. Foto: Soňa Niková/Český biatlon
Pojďme zpátky ke škole. Už víte, kterým směrem se vydáte?
Zatím váhám. Líbí se mi intenzivní medicína, ARO. Ale nevylučuju ani chirurgii. Myslím, že bych zvládla i řezat – ale to člověk pozná až v praxi. Nechávám to otevřené.
Zvažujete, že zůstanete v regionu?
Ano. Mám tenhle kraj ráda. Vadí mi, že spousta šikovných lidí odejde a už se nevrací. Možná zůstanu nejdřív někde ve fakultní nemocnici a pak se vrátím. Ale rozhodnuté to ještě není.
Jak probíhá vaše praxe?
Chodíme po odděleních, obvazujeme, sledujeme práci lékařů. V létě měly být velké praxe na chirurgii a interně, ale ty si nechám až na příští rok kvůli tréninku.
Zvládáte to všechno dohromady?
Bylo to fakt šílený. Pět zkoušek během tří týdnů, mezi soustředěními. Spala jsem třeba hodinu, protože jsem si spletla den zkoušky. Ale zvládla jsem to. A jsem na sebe hrdá – ne kvůli známkám, ale že jsem to psychicky ustála.
Po náročném soustředění a zkouškovém období se na pár dní Kristýna Otcovská podívala domů. Ale ani tady nezahálela a věnovala se individuálnímu tréninku na mezibořském atletickém stadionu... Foto: jip
....jak jinak než pod dohledem svého otce. Foto: jip
