Chomutovsko – Zítra se v lomu ČSA uskuteční Den otevřených dveří. Při této příležitosti se slavnostně zpřístupní vnější část lomu ČSA. A také se představí virtuální prohlídka těžební jámy i jejího okolí, tedy projekt Biosafari. Ten navazuje na původní Uhelné safari, které mezi těžební stroje lákalo stovky návštěvníků.
V sobotu se naposledy veřejnost dostane i do míst, která i nadále zůstávají zatím nepovolaným zapovězena. „Vyprodáno na vyhlídkové jízdy bylo během dvou minut,“ potvrdila mimořádný zájem mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ti, kdo měli štěstí a dostali se na jednu z komentovaných vyjížděk, mají sraz na parkovišti v Ervěnicích.
Smutnit ale nemusí ani ti, kteří tuto možnost propásli. I ze zpřístupněných míst bude možno dohlédnout na dno lomu, kde se rozrůstá budoucí jezero. Jen se musí do lomu vydat od Vysoké Pece. U lokality, která bude ponechána obnově přírodní cestou, budou zástupci České zemědělské univerzity, kteří zájemcům vysvětlí, jak celý proces sukcese bude probíhat a v čem tkví její přínos. Všude bude značeno, kam už je vstup zakázán. „Do roku 2027 zde ještě probíhá ukončovací těžba, pokračují práce na úpravě svahů do bezpečného profilu a utěsňuje se dno,“ vysvětlil závodní lomu Pavel Kounovský.
U naučné stezky navíc jsou rozmístěny informační panely a QR kódy, díky nimž se lidé pohodlně připojí do aplikace Biosafari a dozví se různé zajímavosti o Krušných horách, historii těžby na Mostecku, přírodním zajímavostem, ale i třeba o Podkrušnohorském muzeu. (o Biosafari jsme informovali ZDE).
Lidé se také dostanou k již rekultivovaným vodním plochám Hedvika a Marcela, kde se usídlilo obrovské množství ptáků. A dosud se tou nádherou mohli kochat jen ornitologové a další přírodovědci. Ostatně ti svou pozornost k velkolomu budou upírat dál. Po změně přístupu ke způsobu zahlazení těžby, kdy se budoucí jezero nebude napouštět pomocí přivaděče z Ohře a Bíliny, jako tomu bylo u jezera Most, se zvolila cesta samovolného zatopení. I o tom jsme již informovali. Malá část, konkrétně 18 % plochy se nechá svému osudu, tedy přírodě napospas úplně. Několik generací tak bude moci pomalu sledovat, jak se krajina mění před očima a beze si zpět to, co jí lidstvo vzalo.
Vědci napříč obory vydali loni v závěru roku prohlášení, v němž podpořili přirozenější postup vytěžené krajiny. Přestože má česká rekultivační škola velký zvuk ve světě, v zahraničí se od technické proměny krajiny už dlouho ustupuje. V Česku má být sukcesi ponechaná malá část lomu ČSA první vlaštovkou v tomto směru. Díky přirozenější proměně nemají vznikat monokulturně nezajímavé plochy, jako tomu běžně na výsypkách je. Jednou z takových výsypek je i Střimická výsypka, kterou odkoupila Česká společnost ornitologická a kde byl vyhlášen ptačí park. „Čeká nás spousta práce s vykácením nepůvodních, navíc stejně starých dřevin, a s přeměnou výsypky na různorodá stanoviště, která pak přilákají rozličné druhy ptactva,“ vysvětloval při oficiálním přestavení parku veřejnosti ornitolog Václav Beran.
