Most – Výjimečnou návštěvu zažila předminulé úterý akce Kaufland Škola hokejových talentů v Mostě, která propojila dvě sporty – dívčí fotbal a hokej. Mezi mladé naděje zavítala česká reprezentantka, kapitánka národního týmu a obránkyně zámořského celku Seattle Torrent Aneta Tejralová.
Po programu na ledě následovala tisková konference, na které třicetiletá hokejová hvězda otevřeně promluvila o své cestě na vrchol, tvrdé realitě profesionálního sportu i o tom, proč zpětně lituje přerušení studia.
Probojovat se na absolutní hokejový vrchol není samozřejmost. Podle statistik se profi sportu dostane méně než jedno procento sportovců.
Od tří sportů po hokejový kolektiv
Jako malá dívka přitom nehrála jen hokej. Věnovala se hned třem odvětvím současně – florbalu, hokeji a tenisu. Na rok dokonce hokejovou výstroj úplně odložila a soustředila se pouze na tenisový kurt. Srdce ji ale brzy přitáhlo zpět k ledové ploše. „Zjistila jsem, že mi hokej chybí, protože jsem týmový hráč a chyběl mi ten kolektiv,“ vysvětlila s tím, že právě kabina a soudržnost hráček jsou v kariéře klíčové: „Kolektiv je hodně důležitý.“
Cesta mezi elitu však byla klikatá. V 13 letech přestoupila do ženského týmu Slavie Praha, kde se jako malá holčička musela prosadit mezi výrazně staršími spoluhráčkami, které řešily úplně jiné životní starosti. Už tehdy se ale naučila pracovat s jasnými cíli. „Je dobré si dávat cíle, já si je začala dávat okolo 13 let. Každý rok jsem si dávala cíle – postoupit, udržet se, pak se dostat na olympiádu,“ popsala svou postupnou cestu.
Významnou roli v jejím hokejovém růstu sehrál i otec, který byl zároveň jejím trenérem. Klíčem k fungování bylo jasné oddělení rolí. „Když jsem byla mladá, tak jsem to neřešila. Na střídačce to byl trenér a doma to byl táta,“ vzpomíná na rodinnou dohodu.
Podmínky jako v NHL a mentální koučové
Po letech strávených v Rusku zakotvila Tejralová v prestižní zámořské soutěži PWHL (nejprve v Ottawě, nyní v Seattlu). V Americe našla servis, o kterém se dívkám v Česku dříve ani nesnilo. „V Americe si nemůžu na nic stěžovat, máme tam podmínky jako v NHL – ne tedy finanční, ale jinak ano,“ pochvaluje si zázemí.
Zároveň však zdůraznila, že obrovský tlak v profisportu vyžaduje i psychickou péči. „Mentální kouč v Americe je na denním pořádku, protože na hráčky a hráče je vyvíjen velký tlak. Důležitá je i podpora spoluhráček. Když jsem v těch sračkách, je důležitá víra a láska ke sportu a přijmout to, jaké to je. Hokeji jsem obětovala všechno.“
Rozdíl oproti českému prostředí vidí i v komunikaci a zpětné vazbě. V Česku jí podle jejích slov konkrétní hodnocení chybělo, zatímco v USA s hráči vedení mluví zcela otevřeně: „Je to přitom důležité, aby to dítě vědělo, jak se s ním počítá.“
Zpět do prváku kvůli maturitě
Jedním ze silných momentů tiskové konference bylo téma vzdělání. Tejralová přiznala, že v mládí upřednostnila sport před školou, což s odstupem času vidí jako chybu. Na střední škole odešla ve třetím ročníku do zahraničí s vidinou, že ji hokej plně zabezpečí.
Až s přibývajícími roky si uvědomila, jak klíčové je mít tzv. zadní vrátka. Jen den před mosteckou akcí – v pondělí – tak úspěšně složila maturitu. „Zpětně toho lituji, že jsem odešla ve třeťáku, myslela si, že mě hokej bude živit, a dala si pauzu od vzdělávání. Dneska bych to už neudělala. Musela jsem jít znovu do prváku a udělat si celou střední,“ svěřila se kapitánka národního týmu.
Obě hráčky dostaly od účastnic kempu podepsané dresy. Foto: Jitka Fárová
Závěrem Aneta Tejralová ocenila nadšení nejmladší generace českých hokejistek, které měla možnost sledovat nejenom během kempu v Mostě. „Holky jsou fantastické, více vnímají a jsem moc ráda, že jsem tady mohla být,“ uzavřela úspěšná reprezentantka.
