Izrael - Na archeologických vykopávkách v Izraeli se kromě klasických lopat a štětců využívá i moderní věda. Tým z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP), který tvoří profesor Michal Hejcman z Fakulty životního prostředí a jeho studentka Bára Chaloupková, zkoumá starověká sídliště pomocí geochemie.
Jak vysvětlují vědci, lidé, kteří na místě žili před tisíci lety, zanechali v půdě stopu své činnosti - ať už šlo o vaření, chov zvířat či výrobu nástrojů. Tyto činnosti vedly k hromadění prvků, jako je fosfor, zinek, měď nebo mangan. „Chemické otisky“ přitom v půdě vydrží tisíce let a umožňují badatelům určit rozsah starověkého osídlení, aniž by bylo nutné rozkopat celou lokalitu.
Foto: Fakulta životního prostředí UJEP
Český tým přímo v terénu používá rentgenový spektrometr, který měří obsah prvků v půdě, a následně vytváří mapy jejich rozložení. Tyto mapy pak archeologům pomáhají přesně určit, kde se nacházela starověká obydlí či hospodářské stavby.
Foto: Fakulta životního prostředí UJEP
„Jsme nadšení, že můžeme přivítat tým z UJEP a spolupracovat na poznávání toho, jak lidé formovali krajinu v dávné minulosti,“ vítají spolupráci jejich izraelští kolegové.
Výzkum probíhá v rámci projektu „Dvě strany řeky“, který se zaměřuje na starověké zemědělské systémy a vliv lidské činnosti na krajinu mezi lokalitami Tel Burna a Tel ‘Eter.
