Teplice – Jak se nám žije v Ústeckém kraji? Nevalně. Podle unikátní studie MasterCard česká centra rozvoje, kterou zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze, je na tom náš region v porovnání se zbytkem republiky zcela nejhůře. Experti zaměřili na celkovou socioekonomickou úroveň krajů, kterou dávali do souvislosti s vývojem veřejných financí a s analýzou místních poplatků v krajských městech.
Ústecký kraj se už od první poloviny 90. let minulého století potýká se strukturálními problémy. V kraji je významný podíl těžebního a chemického průmyslu. V důsledku ekonomického poklesu v těchto odvětvích se v kraji projevily významné problémy na trhu práce, zejména vysoká nezaměstnanost, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. I přes tyto strukturální problémy byla v tomto kraji v roce 2012 šestá nejvyšší hodnota průměrné mzdy.
Ústecký kraj dlouhodobě vykazuje nepříznivé hodnoty v socioekonomické oblasti (nezaměstnanost, příjmy obyvatel apod.). Ke zlepšení situace však přispívají nové průmyslové zóny a projekty cestovního ruchu, které v posledních letech byly v kraji realizovány. Stranou nezůstávají ani projekty na zlepšení životního prostředí.
Stát u nás zanedbal politiku zaměstnanosti
Ve finálním žebříčku se v obou sledovaných obdobích (na počátku vzniku krajů v roce 2001 a v současnosti) umístil Ústecký kraj na posledním místě. V některých ukazatelích však svou pozici zlepšil. V podílu vysokoškoláků Ústecký kraj předstihl Karlovarský. V počtu uchazečů na jedno volné pracovní místa se posunul před Vysočinu. V délce života mužů zase předstihl Moravskoslezský kraj. „Ačkoliv se kraj umístil na posledním místě, nedá se říci, že by v kraji chyběly rozvojové projekty. V kraji se nachází hned dvě strategické průmyslové zóny (Žatec a Most). V kraji jsou realizovány nové projekty na podporu cestovního ruchu. Slibně se rozvíjí Universita Jana Evangelisty Purkyně. O nových aktivitách ve stavebnictví svědčí posun kraje dle počtu vydaných stavebních povolení ze 14. na 11. pozici," uvedl Milan Damborskýzástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.
„Ústecký kraj patří mezi strukturálně postižené regiony a s tím souvisí řada problémů, které řešíme. Domnívám se, že stát poněkud zanedbal politiku zaměstnanosti, vytváření podmínek pro konkurenceschopnost našich firem, koncepci sociálního bydlení a další. Vznikají pak situace, které nepřispívají k příznivému hodnocení kraje. Věřím ale, že Ústecký kraj má potenciál k tomu, aby se zlepšoval a byl příjemným místem pro život," řekl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Vývoj veřejných financí
Největší zadlužení na jednoho obyvatele mezi kraji vykazoval v roce 2012 Karlovarský kraj, téměř 7 tisíc korun na osobu (není zařazena Praha). Dluh Olomouckého kraje přesahuje 6 tisíc Kč na 1 obyvatele. Z dalších krajů vykazuje dluh vyšší než 3 tisíce Kč pouze Pardubický kraj s 3 902 Kč a Ústecký s 3 242 Kč na osobu, s výrazným odstupem následují kraje Pardubický a Středočeský. Naopak nulový dluh vykazuje kraj Plzeňský, druhý nejméně zadlužený v přepočtu na obyvatele je kraj Jihočeský. V posledních třech letech má zadlužení vzestupný trend v Karlovarském, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Trend sestupný zaznamenal pouze Plzeňský a Pardubický kraj. Zadlužení kraje je ovlivněno celoevropským ekonomickým poklesem, který ovlivňuje příjmovou stranu rozpočtu krajů, a také systém čerpání fondů EU, které předpokládají předfinancování projektů.
Více informací o projektu najdete na www.centrarozvoje.cz
