Přejít k obsahu
Teďka.cz
Zprávy· Teplice

Jedno z největších center pro léčbu roztroušené sklerózy je v Teplicích. Péče tu nekončí u lékaře

Teplice - Udržet si práci, zvládnout péči o rodinu nebo se jednoduše dostat z domu. I takové věci řeší lidé s roztroušenou sklerózou. V jednom z největších specializovaných center v Česku proto pacientům pomáhá celý tým odborníků. Patří k němu i sociální pracovnice Jaroslava Brhlíková, která sama s roztroušenou sklerózou žije téměř třicet let.

Foto: ROSKA Teplice

Když člověk poprvé uslyší diagnózu roztroušená skleróza, často si představí to nejhorší. Ztrátu soběstačnosti, konec práce nebo invalidní vozík. „Je tam obrovský strach z toho, co ta diagnóza může přinést. A když si člověk začne hledat informace na internetu, může se vyděsit ještě víc,“ říká Jaroslava Brhlíková.

Realita ale dnes může vypadat úplně jinak. Moderní léčba dokáže průběh nemoci výrazně ovlivnit a v Teplicích na ni navazuje rehabilitace, psychologická i sociální pomoc. Místní centrum se stará o více než 2 700 pacientů a patří k největším pracovištím svého druhu v Česku. Za specializovanou péčí sem přijíždějí lidé nejen z Ústeckého, ale také z Karlovarského a Libereckého kraje.

Reklama

Za sociální pracovnicí Jaroslavou Brhlíkovou pacienti přicházejí hlavně ve chvíli, kdy nemoc začne konkrétně zasahovat do jejich života. Třeba když přestávají zvládat práci jako dřív nebo potřebují pomoc s fungováním doma.

Když nemoc začne zasahovat do práce
Práce je jedním z nejčastějších témat, která Jaroslava Brhlíková s pacienty řeší. Nemoc na člověku nemusí být vůbec vidět, přesto může bojovat s velkou únavou nebo postupně zjišťovat, že dosavadní pracovní tempo už nezvládá. „U mnoha lidí vyvstává, že nechtějí, aby zaměstnavatel věděl, že mají roztroušenou sklerózu. Bojí se, jak na to bude reagovat. Přitom jsou často v produktivním věku, mají děti, hypotéku a potřebují si svůj příjem udržet,“ popisuje.

S pacienty proto hledá cestu, jak práci pokud možno zvládat dál. Někdy pomůže úprava pracovních podmínek, jindy invalidní důchod nebo pracovní rehabilitace. Pokud člověk není schopen pracovat na plný úvazek, přiznaná invalidita mu může dorovnat výši příjmu, kterou měl jako zdravý člověk. Díky tomu je schopen si zachovat svůj životní standard i s nemocí.

Reklama

Pokračujte posunem

„Člověk může mít přiznanou invaliditu, přitom na něm nemusí být vůbec nic vidět a svoji práci může dál zvládat,“ říká Brhlíková. Právě to, že potíže nejsou zvenčí vidět, ale může být pro nemocné někdy těžké i ve vztahu k okolí. A je to něco, čemu rozumí nejen jako sociální pracovnice.

"Jen" třikrát zakopnout 
Obtížím, které ostatní nemusí vidět, Jaroslava Brhlíková rozumí i z vlastní zkušenosti. S roztroušenou sklerózou žije téměř třicet let. „Lidé někdy přijdou a říkají, že je jim hloupé si přede mnou stěžovat, když třeba jen třikrát zakopli. Jenže já vím, že když jsem byla ve fázi, kdy jsem třikrát zakopla, bylo to pro mě také hrozné. U mě mají jistotu, že je dokážu pochopit,“ říká.

Stejně jako se liší průběh nemoci, liší se i to, s čím lidé za Jaroslavou přicházejí. Někdo řeší práci, jiný dopravu, úpravu domácnosti, osobní pomoc nebo pomůcky.

Jedním z lidí, které v centru poznala, je padesátiletý Milan. Když vážně onemocněla jeho žena, staral se o ni i o domácnost a zároveň pracoval. Později se ale začaly zhoršovat jeho vlastní zdravotní problémy a role se doma postupně obrátily. Dnes zvládne s chodítkem jen několik metrů. „Manželka mě teď všude doprovází a vozí. Jenže na vozíku mám 125 kilo, takže je to pro ni hrozně těžké,“ vysvětluje.

Jiný rozměr nemoci ukazuje osmatřicetiletá Žaneta. Kvůli zdravotním komplikacím strávila deset měsíců mimo domov. „Přišla jsem o spoustu zážitků s dětmi,“ říká. Dnes je pro ni nejdůležitější získat zpět právě obyčejný společný čas a možnost vyrážet s dětmi ven.

Teplice znovu poběží s čelovkou
Právě Žanetě a Milanovi letos pomůže Běh s čelovkou, který teplické RS centrum společně s Nadačním fondem REHABCARE pořádá už posedmé. Loni se zapojilo více než 800 lidí a podařilo se vybrat 178 798 korun. Žanetě má letošní výtěžek pomoci s pořízením předního pohonu, Milanovi s elektrickým vozíkem, který by mu umožnil větší samostatnost.

Letos se s čelovkou poběží 28. listopadu. Na výběr bude pětikilometrová nebo 600metrová trasa, o výsledný čas nejde. Přidat se může každý bez ohledu na věk nebo kondici.

Pro Jaroslavu a její kolegy je to další způsob, jak pacientům pomoci s tím, na co samotná léčba nestačí. Letos třeba Milanovi, aby se mohl znovu samostatně dostat z domu, a Žanetě, aby mohla častěji vyrazit ven se svými dětmi.

Město Teplice podporuje také další aktivity pro lidi s roztroušenou sklerózou. Organizace ROSKA Teplice získala celkem 91 tisíc korun na rekondiční pobyty, rozvoj nových dovedností a setkání pacientů s odborníky z RS centra. Dalších 20 tisíc korun město poskytlo spolku Revenium na taneční kurzy pro lidi s roztroušenou sklerózou a pohybovým omezením, které vede tanečník Jan Onder.

Reklama

Reklama: olympiateplice.cz

Další z rubriky

15086 článků

Reklama