Teplice - Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice funguje v areálu teplické nemocnice od května 2019, kdy ji zřídil Ústecký kraj pro potřeby regionu. Určena je pro osoby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, které bezprostředně ohrožují sebe, své okolí, majetek nebo veřejný pořádek. Lidem, kteří nejsou z Teplic a nemají se jak dostat do místa bydliště, pomáhá s návratem koordinovaný postup nemocnice, sociálních služeb a Úřadu práce.
Pokud je člověk pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky přivezen do areálu nemocnice, nejprve projde lékařským vyšetřením. Cílem je ověřit, zda za jeho stavem nestojí vážné onemocnění, úraz nebo jiný zdravotní problém, který vyžaduje okamžitou léčbu. Teprve pokud lékař závažný zdravotní stav vyloučí a člověk splňuje podmínky pro umístění na záchytnou stanici, je předán do její péče.
Pokud by podobné zařízení neexistovalo, většina lidí pod vlivem by končila přímo v nemocnici mezi ostatními pacienty. „Záchytná stanice funguje jako krizové zdravotnické zařízení pro situace, které by jinak velmi často dopadaly na nemocnici, ale také na samotné pacienty. Pokud člověk v silné intoxikaci ohrožuje sebe nebo okolí, je mnohem lepší, aby byl pod odborným dohledem na místě k tomu určeném, než aby byl ošetřován společně se seniory nebo matkami s dětmi,“ popisuje Jaroslava Duchoňová, vrchní sestra na záchytné stanici.
Po odchodu ze záchytky
Na záchytce končí často lidé, kteří po oslavě, koncertu, firemním večírku nebo při vypjaté rodinné situaci přeberou alkohol natolik, že pod vlivem nejsou schopni se o sebe postarat a jsou pro okolí rizikem. Po vystřízlivění záchytnou stanici opouští s fakturou za službu, která aktuálně stojí tři tisíce korun a je možné ji hradit i formou splátek. Pokud se tento člověk neorientuje v místě, v opojení ztratil telefon, peněženku nebo doklady a nemá se jak spojit s rodinou, dostane základní praktickou pomoc, například možnost zavolat blízkým a domluvit si odvoz.
Komplikovanější situace nastává u lidí, kteří jsou bez domova nebo se potýkají se složitou sociální situací. „Nejvíce lidí, kteří teplickou záchytnou stanicí projdou, je přímo z Teplic. Zároveň ale víme, že část klientů přichází i z jiných obcí a pokud jde o člověka v krizi, po odchodu ze zařízení může zůstat bez prostředků i bez možnosti návratu. Právě proto ve spolupráci s nemocnicí a sociálními službami aktivně řešíme, aby se lidé, kteří v Teplicích nemají zázemí ani návaznou pomoc, mohli bezpečně dostat zpět domů nebo do místa, kde mají rodinu, bydliště či kontakt na služby,“ říká primátor Teplic Jiří Štábl. K postupu koordinace mezi nemocnicí a sociálními službami vznikla i konkrétní metodika, podle které všichni aktéři postupují.
V praxi to funguje tak, že člověk dostane přímo v nemocnici informace o návazné pomoci a je nasměrován do blízkého nízkoprahového denního centra, které v Teplicích provozuje organizace Květina. Tam s ním sociální pracovníci mohou řešit to, co právě potřebuje – od základního poradenství přes pomoc s doklady, dávkami nebo zdravotní péčí, propojení s blízkými až po nasměrování na další služby. Konkrétně lidem mimo Teplice je poskytnuta podpora při vyřízení mimořádné okamžité pomoci. Sociální pracovníci s ním vyplní žádost a nasměrují ho na Úřad práce, kde mu je zakoupena jízdenka na vlak do jeho bydliště. V případech, kdy to klient nezvládne sám, zajistí i doprovod a pomoc přímo na úřadě.
Během minulého roku takto dorazilo do nízkoprahového denního centra celkem 61 osob bez domova nebo v životní a sociální krizi, z nichž dvě třetiny pocházely odjinud. Ze dat sociálních a terénních pracovníků víme, že žádný z těchto lidí, kteří pocházeli odjinud, ve městě nezůstal trvale, ale pohyboval se v Teplicích maximálně několik týdnů.
Součást systému
Pro lidi bez domova není záchytná stanice samostatným řešením, ale jedním z článků širšího systému pomoci. Město v posledních měsících postupuje podle Akčního plánu řešení bezdomovectví, který propojuje důraz na pořádek ve veřejném prostoru s konkrétní sociální prací. V Teplicích fungují nízkoprahové ošetřovny, pokračuje projekt Mohu, pomohu, připravují se integrační pracovní místa a město zároveň pracuje na budoucím zázemí pro noclehárnu a azylový dům. Cílem je, aby lidé v krizi nezůstávali na ulici, ale postupně se dostávali do kontaktu se službami, které s nimi mohou dál pracovat.
„Rozumím tomu, že záchytná stanice je v Teplicích citlivé téma. Sama o sobě nevyřeší závislosti ani bezdomovectví, ale pomáhá zvládat akutní situace, které by jinak dopadaly i na běžné pacienty. Podle posledních jednání kraj nepovažuje za nutné zřizovat další podobné zařízení, musíme proto pracovat s aktuálním stavem a nastavit návazné kroky co nejlépe. Naší odpovědností je, aby práce nekončila odchodem ze záchytky. U lidí ve složité situaci musíme hned navazovat sociální pomoc, řešit, odkud jsou, jaké mají možnosti a jak je dostat do služeb nebo zpět tam, kde mají zázemí,“ říká primátor Teplic Jiří Štábl.
