Ústí nad Labem - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem je největší z nemocnic společnosti Krajská zdravotní (KZ) a zároveň je největším zdravotnickým zařízením v Ústeckém kraji. Na svět v ní přichází nejvíc dětí v regionu: v roce 2024 zdejší zdravotníci vedli 1145 porodů, předloni jich bylo 1271. A nejen to. Zdejší medicínská pracoviště, která se o gravidní ženy a následně také o jejich čerstvě narozené děti starají, jsou specifická a mají v péči o matky a novorozence nezastupitelné místo. V čem jsou výjimečná a důležitá, a co všechno dnes ústecká porodnice nabízí? O tom se rozpovídala doc. MUDr. Blanka Vavřinková, CSc., vedoucí lékařka Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky v Masarykově nemocnici, jež je společným pracovištěm KZ a Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Jaké spektrum péče o matku a dítě v současnosti ústecká Masarykova nemocnice zajišťuje?
Gynekologicko-porodnická klinika je součástí sítě 12 perinatologických center, která jsou v České republice ustanovena ministerstvem zdravotnictví a každých pět let procházejí akreditací. Krajská zdravotní má hned dvě taková centra. To druhé je v Nemocnici Most. Perinatologická centra se zaměřují na superspecializovanou péči o riziková, patologická těhotenství a matky, které rodí předčasně. Na to navazuje spolupráce s neonatologickou klinikou, kde jsou takoví novorozenci potom v péči. Proto jsme v současné době schopni postarat se o děti narozené ve 24. týdnu těhotenství a někdy i krátce před ním. Tedy o novorozence s porodní váhou kolem 500 gramů, jejichž prognóza odpovídá jejich nezralosti. Ale díky péči, kterou jim neonatologové ve specializovaném centru zajišťují, je předpoklad jejich dalšího zdárného vývoje výrazně vyšší než při porodu mimo centrum.
To je jistě skvělé. Většina žen však rodí přirozeně. Jak je postaráno o ně?
Kromě toho, že poskytujeme tuto specializovanou péči u těhotenství, která neprobíhají fyziologicky, se pochopitelně staráme o maminky s přirozeně probíhající graviditou. V prenatálním období, před porodem, mohou absolvovat v rámci screeningových programů vyšetření plodu v 1. a 2. trimestru. Specializovaná ultrazvuková vyšetření podstupují také při podezření například na odtok plodové vody či vrozené vývojové vady u dítěte. V tom druhém případě, ve spolupráci s oddělením klinické genetiky, provádíme i invazivní prenatální vyšetření, tedy odběry plodové vody – s následným genetickým vyšetřením.
Součástí ústecké gynekologicko-porodnické kliniky je fetomaternální centrum. K čemu slouží?
Má několik funkcí. Jednak je zde ultrazvuková vyšetřovna, kde provádíme superkonziliární vyšetření v 1. trimestru. Dále je tu prenatální poradna, kde třikrát v týdnu probíhá poradna pro riziková těhotenství, maminky například s těhotenskou cukrovkou nebo s již existujícím diabetem mellitus, gestační hypertenzí, pro maminky, které mají problémy s játry, ledvinami. Prostě pro ženy s jakoukoliv komplikací, které těhotenství přináší. Pokud je podezření, že miminko stagnuje v růstu, nebo je naopak větší, než by odpovídalo gestačnímu týdnu, sledujeme riziková těhotenství, abychom včas rozhodli a domluvili se s maminkou, zda k porodu přistoupit dříve nebo později, než má termín. Do poradny pro fyziologická těhotenství docházejí maminky až kolem termínu porodu, které nám předá ambulantní gynekolog do péče.
Rozvoj ultrazvukové diagnostiky umožnil odhalovat závažné ohrožení plodu již v průběhu těhotenství. Vy jste již některé anomálie přiblížila, ale můžete blíže specifikovat, jaké nejčastější hrozby to jsou?
Pokud se týká patologií v těhotenství, u nichž nám ultrazvuková diagnostika zásadně pomáhá, jde hlavně o růstové retardace, restrikce, kdy plod se v děloze nevyvíjí a neroste tak dobře, jak by měl – v důsledku nějaké placentární poruchy. A tady nám ultrazvuková diagnostika s měřením toků na různých velkých cévách, pupečníkových, i velkých cév u miminka pomáhá odhalit, jak moc je plod ohrožený. Tím se vyhneme nebezpečí, že v děloze bude strádat natolik, že by mohlo dojít až k nitroděložnímu odumření plodu. Úloha ultrazvuku je zde opravdu nezastupitelná. Kromě toho existují placentární poruchy, které provázejí gestační diabetes mellitus, hypertenzi či preeklampsii, což je onemocnění, které souvisí s tím těhotenstvím a narušenou funkcí placenty. A tady je ultrazvuk v diagnostice opravdu zlatým standardem. Zvláštní kapitolou jsou vrozené vývojové vady.
Jak brzy lze v současnosti patologie v těhotenství odhalit a diagnostikovat?
Růstová restrikce se plodu většinou rozvíjí až ve 3. trimestru. Jde o pozdní formu, kdy se plod do 24. týdne vyvíjí zcela normálně a roste takzvaně tabulkově. Se snižující se funkcí placenty v růstu stagnuje a nůžky mezi „tabulkovým“ váhovým odhadem a tím, jak opravdu roste, se rozevírají. Časná růstová restrikce, což je závažnější, ale naštěstí vzácnější forma, se může vyvinout již před 24. týdnem těhotenství. V zásadě my již během 22. týdne můžeme odhalit, že plod se nevyvíjí a neroste tak, jak má.
Jak významné změny v oboru porodnictví nastaly během poslední dekády? Jaké jsou v současnosti priority porodnictví?
Porodnictví je obor, který za posledních deset letech prošlo obrovskou změnou. Změny jsou velmi výrazné. Na rozdíl od jiných medicínských oborů, kde souvisí třeba s technickým pokrokem, novým přístrojovým vybavením, se v porodnictví týkají přístupu k porodům a pacientkám. Mohli bychom spíš říct klientkám, protože ve většině rodí mladé zdravé ženy a těhotenství není nemoc. Přístup se velmi změnil: od, řekněme, striktního vztahu lékař – pacient do spíše vztahu partnerského. Cokoliv, co se během těhotenství a při porodu odehrává, se konzultuje s pacientkou. Klade se mnohem větší důraz na vyjádření té ženy k tomu, jak a proč budeme takto postupovat, zda s tím žena takto souhlasí, je s tím srozuměna. Kromě toho se porodnictví z velké části vrací do rukou porodních asistentek, které obstarávají péči kolem porodu, na porodním sále ve velké většině případů. Lékaři zasahují jen tehdy, když je to opravdu nutné. Vrací se postupy, které dříve byly v rukou právě porodních asistentek, jako jsou některé fyzioterapeutické, relaxační techniky, třeba pomocí rebozo šátků. Klade se velký důraz na vertikalizaci při porodu, žena by při něm neměla ležet, ale chodit, nacházet si polohu, která jí při porodu vyhovuje. Nabízíme to, co by mohlo porod co nejvíce zpříjemnit. Jednak ve formě epidurální analgezie, rajského plynu nebo entonoxu, případně nefarmakologické metody. Znovu se vracíme k aromaterapii, hydroterapii – ženám nabízíme pobyt v masážní vaně, ve sprše, na relaxačním balonu. Vše, co jsem jmenovala, reprezentuje onu významnou proměnu porodnictví v posledních letech.
Jaký porod dnes maminky preferují?
Každá žena má svou, velmi jasnou představu o porodu. A také velmi jasně sdělí, jakým způsobem porod chce absolvovat, jak má být veden. Přání jsou individuální. Některé rodičky se zcela odevzdají do našich rukou a říkají, že plně důvěřují postupu, který my zvolíme. Potom je na místě, aby personál nabízel možnosti, které ženu samotnou třeba ani nenapadnou. Pak jsou ženy, které mají představu o porodu, jaký byl před více než těmi deseti lety, a chtějí si ho takto prožít. I těm ale samozřejmě nabízíme vanu, balon, porodní gauč… A překvapivě mnohé z nich je nechtějí. Na druhé straně jsou rodičky, které nabízené možnosti využít chtějí, na což jsme samozřejmě připraveni.
Proč by si měly maminky vybrat k porodu právě Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem?
Ústeckou Masarykovu nemocnici by si měly maminky vybrat z mnoha důvodů. Je tu velmi empatický a příjemný personál. Porodní asistentky jsou velmi milé, velmi starostlivé a pacientkám se věnují s opravdu velkým nasazením. Při porodu jim obrovsky pomáhají, jsou jim velkou oporou a povzbuzením. Kromě toho klademe velký důraz na dodržování všech doporučených postupů a postupů založených na vědeckých důkazech. Takže se snažíme maminkám poskytnout to, co je bezpečné pro ně i pro miminko. I když jde o nemocnici, porodní či operační sál, snažíme se, aby prostředí pro ně bylo co nejpříjemnější. Snažíme, aby za všech okolností mohl být přítomen partner, a to jak u přirozeného porodu, tak u porodu císařským řezem. Aby ženě byl oporou a aby mohli ten zážitek sdílet spolu.
