ČR - Už ve středu 12. srpna se na severní polokouli odehraje výjimečná astronomická událost. Z území Evropy bude pozorovatelné úplné zatmění Slunce, a to poprvé od roku 2006. Zatímco ve Španělsku se den promění v noc, z České republiky uvidíme velmi výrazné částečné zatmění. Sluneční disk bude z velké části zakrytý těsně nad obzorem.
Letošní zatmění, které spadá do takzvané série Saros 126, je zároveň jediným úplným zatměním v celém roce 2026. Vůbec nejlepší podmínky pro pozorování úplné fáze budou mít obyvatelé a návštěvníci Španělska, kde se navíc podobný úkaz zopakuje hned v následujícím roce 2027. Celkově bude úplné zatmění trvat 2 hodiny a 18 minut.
Pohled z Česka: Hra o čas a volný obzor
I když v České republice úplnou fázi neuvidíme, podívaná to bude i tak dechberoucí. V maximu bude zakryto 85 až 88,5 % slunečního disku. Zásadní výhodu budou mít obyvatelé západní části republiky (včetně Ústeckého kraje), kde bude zatmění trvat nejdéle a bude nejvýraznější.
Pozorování však bude mít jeden zásadní háček – Slunce se bude po celou dobu pohybovat velmi nízko nad obzorem. Úkaz u nás totiž začíná až ve večerních hodinách, zhruba v 19:18 až 19:20 SELČ (na severu území nejdříve).
Maximum zatmění nastane ve chvíli, kdy bude Slunce pouhé 2° nad obzorem, a k úplnému konci astronomického divadla dojde až po západu Slunce (mezi 20:10 a 20:31 SELČ). Znamená to, že doba viditelného částečného zatmění bude výrazně zkrácena a například na východě v Ostravě zapadne Slunce ještě před dosažením samotného maxima.
Kam vyrazit v Ústeckém kraji?
Vzhledem k tomu, že k maximálnímu zakrytí dojde těsně před západem Slunce, je naprosto klíčové najít si místo s dokonale odkrytým západním až severozápadním obzorem. Jakýkoli les, kopec nebo zástavba vám výhled na sluneční srpek překazí.
V Ústeckém kraji se proto vydejte na vyvýšená místa:
- Krušné hory: Ideální volbou je hřeben hor s výhledem do rovin. Skvělé podmínky nabídne Komáří vížka na Teplicku nebo okolí Klínovce a Měděnce.
- České středohoří: Zde se nabízí nejvyšší hora Milešovka, která poskytuje 360stupňový rozhled, případně kopec Radobýl u Litoměřic.
- Děčínsko a Mostecko: Výborný výhled na západ nabídne rozhledna na Děčínském Sněžníku. Na Mostecku můžete zkusit hrad Hněvín nebo vyvýšená místa kolem jezera Most.
- Teplicko: Tady můžou zájemci vyrazit přímo na hvězdárnu v Teplicích a nebo na Komáří vížku.
- Lounsko: Skvělý pohled bude například z kopce Raná.
Co si připravit a jak bezpečně pozorovat
Pohled na Slunce, i když je z velké části zakryté nebo zapadá, může trvale a nevratně poškodit váš zrak. Co si tedy přibalit s sebou?
- Certifikované brýle na zatmění: Musí splňovat bezpečnostní normu ISO 12312-2. Dají se koupit na hvězdárnách nebo ve specializovaných obchodech.
- Svářečské sklo: Bezpečnou alternativou je svářečský filtr stupně ochrany 13 nebo 14.
- Solární fólie: Pokud chcete fotit nebo se dívat dalekohledem, musíte na objektiv (nikdy ne až na okulár!) upevnit speciální Baaderovu sluneční fólii.
- Aplikace nebo kompas: V chytrém telefonu si předem zjistěte přesný azimut západu Slunce (přibližně na severozápadě), ať víte, kam se přesně dívat.
Co rozhodně NEDĚLAT!
Riskovat zrak kvůli několika minutám podívané se nevyplácí. Při pozorování se proto vyvarujte těchto častých chyb:
- Nepoužívejte obyčejné sluneční brýle. Ani dvoje přes sebe vás neochrání před infračerveným a ultrafialovým zářením.
- Zapomeňte na "babské" rady. Začouzené sklíčko, rentgenové snímky, staré diskety, vnitřky CD disků nebo prázdné obaly od sušenek nejsou bezpečné!
- Nikdy nemiřte nechráněný dalekohled ani teleobjektiv na Slunce. Optika zafunguje jako lupa a během zlomku vteřiny vám propálí sítnici. V případě fotoaparátu dojde k okamžitému zničení snímače. (Filtr musí být vždy nasazen před přední čočkou).
