OBRAZEM: Starší sestra ustupuje mladší. Elektrárna Prunéřov I končí, podívejte se naposledy dovnitř
Po třiapadesáti letech provozu končí v těchto dnech elektrárna Prunéřov I. Foto: Sandra Veverková
Zajímavosti

Prunéřov – ČEZ nadále pokračuje v naplňování své strategie, tedy k postupnému přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny – postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství. Po třiapadesáti letech provozu končí v těchto dnech elektrárny Prunéřov I. s aktuálním výkonem 440 MW.

„Meziročně již ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. Došlo k zavření 2 bloků o výkonu 220 MW v Elektrárně Ledvice, bloku Elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl při této příležitosti Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Z dobu své existence se zásadní modernizací a ekologizací výrobního provozu ve druhé polovině 90. let minulého století, vyrobila elektrárny Prunéřov I. 139 193 107 MWh vyrobené elektrické, což by stačilo v současnosti na více než dva roky celé České republice. Kromě toho vyrobila i 41 433 487 GJ tepelné energie. Spotřebovala 138 532 416 tun uhlí a v provozu byla 1 533 797 hodin; to je ve stručnosti Elektrárna Prunéřov I, jejíž osud se naplňuje právě 30. června.

Svou poslední službu prokáže energetikům právě na konci června, kdy Elektrárnu Prunéřov II čeká celozávodní odstávka a jednička bude místo ní ještě zajišťovat dodávky tepla pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov. Poté bude 30. června 2020 definitivně odstavena, což se dotkne celkem 155 kmenových zaměstnanců ČEZ. Většina z nich však najde práci v rámci ČEZ i nadále.

Historie Elektrárny Prunéřov I se začala, alespoň papírově, psát před 60 lety, kdy byl Ředitelstvím budovaných elektráren, n. p., Praha vypracován investiční úkol, který následně schválilo tehdejší ministerstvo paliv a energetiky. Mělo se jednat o elektrárnu s celkovým výkonem 660 MW v kombinaci výrobních bloků o výkonu 110 a 200 MW.

Nakonec investiční komise ministerstva rozhodla, že všech šest výrobních bloků bude mít výkon 110 MW. První kopnutí do země se odehrálo 16. září 1963 a výrobní bloky 1 - 6 postupně najížděly do provozu v letech 1967 – 1968. Spolu s najetím prvního bloku, byly již 27. července 1967 předány k užívání prakticky všechny objekty společné pro celou elektrárnu, jako například úpravna chemické vody, zauhlování, bagrovací stanice, dílny, sklady a garáže.

Pomineme-li klasické odstávky v rámci běžné údržby či celozávodních odstávek, žila si až do roku 1985 Elektrárna Prunéřov I poklidným výrobním životem. V tomto a následujícím roce se výrobní bloky B5 a B6 dočkaly generální opravy, respektive první větší rekonstrukce v rámci modernizace technologií dle trendů 80. let 20. století. To samé potkalo v letech 1988-89 i výrobní bloky B3 a B4.

Těsně před zahájením první vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ byl již v letech 1990-91 ukončen v rámci útlumového programu provoz výrobních bloků B1 a B2. Celkový výkon elektrárny se tím snížil ze 660 na 440 MW. V letech 1993-96 byla elektrárna kompletně odsířena za použití metody mokré vápencové vypírky. V rámci této první vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ tak i v Elektrárně Prunéřov I poklesly emise SO2 o 92, pevných částic popílku o 95, emise oxidu dusíku o 50 a oxidu uhelnatého o 77 procent.

Již na počátku 2. vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ bylo známo, že další modernizace kvůli zpřísňujícím se emisním limitům by se z ekonomického hlediska v případě této elektrárny nevyplatila, neboť jasně stanovené zásoby vytěžitelného uhlí budou postačovat jen pro zmodernizované elektrárny Tušimice a Prunéřov II.

„Lokalita by ovšem dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech. V úvahu přicházejí paroplynový cyklus jaký ČEZ provozuje v Počeradech, případně klasická plynová kotelna podobná té ČEZ Teplárenské v areálu Elektrárny Ledvice.

Další možností jsou solární parky na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží. V úvahu připadají také různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody a podobně,“ uzavírá Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov. Přeměna, respektive faktická příprava některých vizí v realitu by zřejmě mohla odstartovat do desíti let.

(Ota Schnepp, ČEZ)

Fotogalerie

 

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru