Zavalení, pády, autohavárie. Úraz v práci připravil vloni o život deset lidí v Ústeckém kraji
Ilustrační foto: archiv HZS ČR
Teplice

Ústecký kraj, ČR – V roce 2021 došlo k výraznému poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, a to na nejnižší úroveň za posledních dvacet let. Uvádí to aktuálně Státní úřad inspekce práce. Český báňský úřad zároveň v loňském roce poprvé od roku 2002 nezaevidoval žádný smrtelný pracovní úraz.

Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad evidují za loňský rok celkem 88 smrtelných pracovních úrazů, což znamená o 20 případů méně oproti roku 2020, a celkový počet je také menší než v letech 2017 a 2019, kdy byl doposud počet smrtelných pracovních úrazů nejnižší. V Ústeckém kraji zemřelo vloni v práci následkem úrazu deset osob.

Všech 88 smrtelných pracovních úrazů v celé zemi bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty, Český báňský úřad nezaznamenal v loňském roce žádný smrtelný pracovní úraz. Zahraniční pracovníci se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílejí necelými 20 procenty. Ke dvěma smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (26 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach (7), kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení (tzn. pád, vymrštění, zavalení, sesunutí, přimáčknutí atd.). Dále se např. jedná o smrtelné pracovní úrazy, které se staly v nezajištěném prostoru výkopu (sesunutí zeminy). Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy (6), kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky. A rovněž kategorie Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky (6).

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 70 procentech (61 úmrtí). Další významnou příčinou bylo ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiné (11) a rovněž chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění (4). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Příklady smrtelných pracovních úrazů

Ve stavebnictví

Zaměstnanci prováděli zemní a výkopové práce pro kanalizační přípojku k objektu. V hloubce přibližně 3 metrů nezajištěného výkopu došlo k průsaku spodní vody, kterou se jim podařilo odčerpat. Následně došlo k opětovnému průsaku spodní vody v hloubce cca 4 metrů. Při dalším pokusu o její vyčerpání úrazem postiženým zaměstnancem došlo v tomto výkopu k jeho zavalení uvolněnou zeminou, což způsobilo jeho smrtelný pracovní úraz.

U elektrického zařízení

Úrazem postižený zaměstnanec pracoval se svými dvěma kolegy na přepojování rozvaděčů v rozvodně nízkého napětí umístěné v suterénu budovy. Jednalo se o odpojení jednotlivých vývodů a přívodů stávajícího rozvaděče a jejich přepojení do nového rozvaděče. Vzhledem k tomu, že při úplném odpojení celého rozvaděče od elektrické energie by došlo k odpojení několika částí rozlehlé budovy napájených z tohoto rozvaděče, nedošlo k vypnutí celého rozvaděče. Postupně tak byly vypnuty jednotlivé části budovy pomocí jističů umístěných v tomto rozvaděči a část rozvaděče, na kterém se pracovalo, zůstala stále pod elektrickým napětím. Při odpojování kabelových vývodů ze stávajícího rozvaděče došlo k dotyku zaměstnance s živou částí rozvaděče, která byla pod elektrickým napětím. Zaměstnanec byl hospitalizován a na následky zranění po několika dnech zemřel.

U tlakového zařízení

Ke smrtelnému pracovnímu úrazu topiče středotlaké parní kotelny na tuhá paliva došlo při provádění běžné činnosti obsluhy parní kotelny. V rámci plánované rekonstrukce kotelny bylo dohodnuto, že na noční směně úrazem postižený zaměstnanec spotřebuje zbytek paliva z venkovního boxu, odstaví hlavní kotel z provozu a uvede do provozu záložní kotel, který měl přívod paliva z dopravníku vlastního zásobníku. Při této činnosti se dotyčný pohyboval ve venkovním boxu v době, kdy byl šnekový dopravník (podavač) v provozu. Šnekový dopravník bylo možno odstavit z provozu jenom ovládačem uvnitř kotelny. Při pohybu zaměstnance ve venkovním boxu došlo k jeho zachycení a namotání na šnek dopravníku, který mu způsobil devastující zranění s následkem smrti.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru