Pondělí 30. listopad 2020
Svátek má Ondřej

Chomutov - Je jí teprve 16 let a už se řadí mezi nejlepší kajakáře na světě. Řeč je o Magdaleně Petráčkové, chomutovské kajakářské naději, která už teď patří mezi ty nejlepší.

V Szegedu v Maďarsku, kde se před nedávnem konal závod Regata Olympijských nadějí, přivezla domů zlato za závodu na 500 metrů v 2-kajaku. V dalších disciplínách se vždy umístila do sedmého místa.

1. Majdo, jak jsi se vůbec k tomuto sportu dostala?

Odmala jsem měla ráda vodu, jak být u ní, tak v ní. Dřív jsem také závodně plavala. Jednou v létě jsme se domluvili se strejdou, že pojedeme na vodu a sjížděli jsme Ohři. A mě se to tak zalíbilo, že mamka našla oddíl v Chomutově, a tím to vlastně všechno začalo.

2. Jaké byly začátky?

Byly celkem krušné, hlavně to běhání. To jsem vždycky probrečela, ale vynahrazovala jsem si to na lodi, protože to mě strašně bavilo, kvůli tomu jsem s tím přece začala. :-)

0910rozhovor1

3. Trénujete s ostatními v Chomutově, na Kamencovém jezeře. Když to srovnáš s „jinou“ vodou, je ten trénink na jezeře v něčem jiný? Pokud ano, v čem?

Rozhodně ano, jelikož nám v jezeře ubývá voda, tak je mnohem těžší než třeba na Vltavě. Ale ne jenom těžkostí, ale i délkou. Na Vltavě můžou ujet x kilometrů bez toho, aby se museli otáčet po každých 500 metrech. Ale zase to má jednu výhodu. Protože je tady voda těžší, tak když přijedeme někam jinam, máme výhodu v tom, že to lépe utáhneme.

4. S týmem jste to dotáhli hodně daleko, ty jsi získala teď zlato z Regaty Olympijských nadějí. Co to je vůbec za závod? Dá se přirovnat třeba s mistrovstvím světa?

Jsou to Olympijské hry pro dorost a juniory. Jediný mezinárodní závod pro mládežnické kategorie a juniory v této sezoně. Podle mne se to rozhodně dá srovnat s mistrovstvím světa.

5. Jaké další úspěchy a medaile máš ve sbírce? Které si ceníš nejvíc a proč?

Za poslední tři roky mám 13 medailí z Mistrovství republiky (4xzlato, 5xstříbro, 4xbronz). A dalších 118 z různých domácích ,,pouťových” závodů. Rozhodně si nejvíce cením zlaté medaile ze Szegedu, protože jsme to s Natálkou vůbec nečekaly. Byl to prozatím největší úspěch mého života. Nejvíc emotivní zážitek byl, když jsme přijížděly po závodě k molu, tak na něm stály všechny holky z reprezentace a řvaly na nás, že jsme první. Bylo to to nejhezčí přivítání po závodě, co jsem kdy zažila.

0910rozhovor3

6. Myslela sis někdy, že to dotáhneš takhle daleko?

Spíš ne, ale vždycky jsem v to silně doufala. Ale chci to dotáhnout ještě mnohem dál.

7. Nezávodíš sama, kromě singlkajaku jezdíš ještě 2-kajak. Je těžké se se spoluzávodnicí domluvit? Trénujete spolu nebo každá zvlášť?

U nás rozhodně není těžké se domluvit. My jsme si sedly už od začátku. S Natkou jsme se poznaly před dvěma roky, když s naším oddílem jako pražačka jela do Itálie. Bydlely jsme spolu na chatce a strašně jsme se spřátelily. A minulý rok, na konci sezóny, jsme se domluvily, že budeme jezdit spolu. Bohužel, nemáme tu možnost spolu moc trénovat. Natálie Kukačková působí v pražském oddíle USK, takže každá trénujeme zvlášť, ale domlouváme se na různá soustředění nebo třeba já dojedu do Prahy na 1-2 dny na společný trénink.

8. Jak vůbec probíhají vaše tréninky? Máte taky nějakou „suchou“ přípravu? Co to obnáší?

Tréninky přes léto probíhají hlavně na vodě, samozřejmě musíme běhat. V zimě na souši, ale když se daří a je teplo, tak se projedeme i v zimě na vodě, ale to se moc často nestává. Suchou přípravu začínáme na podzim. Obnáší to hlavně běh, běžky, plavání, posilovna (jak vlastní váha, tak i těžké železo), gymnastika, hry pro odreagování a hlavně trenažér pro udržení techniky.

0910rozhovor4

9. Měla jsi někdy období, když se třeba nedařilo, jak by sis představovala, a chtěla jsi se vším seknout?

Rozhodně jsem takové období měla, před čtyřmi lety v kategorii žačky 1.rokem. Vůbec mi to nejezdilo, nedostala jsem se ani do velkého finále, ve kterém je 9 nejlepších a závodí se v něm o medaile. Přemýšlela jsem nad tím, že bych skončila, ale měla jsem skvělou partu přátel, tak jsem je nechtěla opustit. Řekla jsem si, že to jen tak nevzdám a makala jsem, abych to příští rok všem natřela, což se i podařilo.

10. Jak se dá vůbec zvládnout vrcholový sport a škola?

Řekla bych, že obtížně, ale vybrala jsem si bezvadnou školu, která mi umožnila individuální vzdělávací plán. Studuji druhým rokem SPgŠ v Mostě, a díky skvělým učitelům je to mnohem jednodušší. Hodně mi vychází vstříc.

11. Máš čas i na nějaký svůj osobní život? Co tě baví kromě kanoistiky?

Popravdě, moc času na osobní život nemám. Když nejsem ve škole, nebo na tréninku, tak si nepřeji nic jiného, než odpočinek. A když už se ten čas najde, tak velice ráda lenoším, zahraji si na klavír, nebo jdu s přáteli na dortík.

12. Co plánuješ do budoucna? Čeho bys chtěla ještě dosáhnout?

Nejbližší věc, které chci dosáhnout, je úspěšná maturita a vstup na VŠ. Do budoucna plánuji zařazení do ,,dospělácké” reprezentace a odjet na mistrovství světa a rozhodně i na olympiádu. O osobním životě, jako je rodina nebo děti, jsem prozatím nepřemýšlela, na to je ještě chvíli čas.

Přeji hodně sportovních, ale i životních, úspěchů. Ať se daří!

Aktuálně

Lidé

Co se chystá

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | E-teplicko.cz | Linelab.cz

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací